Chromatická aberace
Z Foto Wiki
Chromatická aberace nebo také barevná vada je běžná optická vada čočky nebo složitější optické soustavy (objektivu). Způsobuje ji různý lom světelných paprsků s odlišnou vlnovou délkou. Na fotografii se projeví fialovým nebo jinak barevným lemováním na přechodech světlé a tmavé barvy. Je vždy nejsilnější na okrajích snímku.
Aberací trpí všechny objektivy, některé jsou vůči ní více odolné, některé méně. Většinou aberace roste spolu s větším rozsahem zoomu a nejvíce se projevuje na okrajích rozsahu. Tato vada je výrazně eliminována u zrcadlových objektivů.
Chromatická aberace je patrná i u černobílé fotografie, kde způsobuje rozmazání snímku.
Obsah |
[editovat] Příčiny
Chromatická vada vzniká v důsledku závislosti indexu lomu skla čočky na vlnové délce dopadajícího světla. Největší rozdíl v indexu lomu je mezi barvami z opačných konců spektra, ty pak ohraničují obraz. Největší nebezpečí hrozí od paprsků vlnových délek, pro které není objektiv korigován.
Chromatická aberace může být podélná (různé vlnové délky jsou zaostřeny v různé vzdálenosti od čočky) a příčná (různé vlnové délky jsou zaostřeny v různém místě ohniskové roviny).
[editovat] Korekce vady
K výpočtu optimální ohniskové vzdálenosti (f1 a f2) dvou čoček se používá Abbeho číslo (V1 a V2). Pro největší potlačení barevné vady platí vztah
a pro dvojici čoček (v = 0) pak
Z toho vyplývá, že pro kladná Abbeova čísla (normální disperze) a téměř nulové vzdálenosti obou čoček musí být jedna čočka spojná a druhá rozptylná.
Pro ohniskovou vzdálenost dvojice čoček platí:
f je zde výsledná ohnisková vzdálenost.
[editovat] Achromatická čočka
Pomocí achromatické dvojice se vada dá eliminovat pouze pro dvě barvy (například červenou a modrou). Takováto čočka se skládá ze spojky z korunového skla a flintové rozptylky vhodných parametrů. Flintová skla mají relativní dispersi velkou, korunová malou, chromatická aberace jedné čočky je pak vyrovananá chromatickou aberací té druhé.
[editovat] Difrakční člen
Difrakční člen má přesně opačnou chromatickou aberaci než běžná čočka, proto se používá ke korekci této vady. Jde o optický prvek s přiléhající kruhovou difrakční mřížkou. Při jeho vhodném umístění do optické soustavy se dosáhne vysoké eliminace chromatické vady. Tuto technologii jako první použila firma Canon a pro označení objektivů obsahujících difrakční člen zavedla zkratku DO.
[editovat] Softwarová korekce
Rušivý vliv chromatické vady je možné potlačit desaturací barvy, kterou se projeví.
